Umbarské přístavy jsou dlouhou dobu vážným problémem Gondoru a jsou jedním z hlavních důvodů, proč Gondor ztratil mnoho území a vlivu na jih od řeky Poros. Černokněžný král z Minas Morgul využívá Černých Númenorejců a haradských žoldáků k ohrožování celého pobřeží a znemožňuje tak lidem soustředit se na boj o Ithilien.
V roce 2777 ale došlo k něčemu nevídanému: eriadorský lid obnovil království Arnor a společně s elfy zničil zbytky Černokněžné říše na severu. Hrozba sjednoceného severního království by mohla dost dobře znamenat zničení skřetů v Mlžných horách, což by umožnilo svobodným národům soustředit se na boj proti Mordoru.
Po smrti arnorského krále Arassuila se Černokněžnému králi podařilo přimět Vrchovce, jeden z národů, co se podílel na obnovení království, k vyhlášení nezávislosti a k útoku na Rohan, výměnou za značná bohatství. Tím zasadil Arnoru významnou ránu. Království ale přetrvalo a zažilo renesanci dúnadanské kultury. Musel tedy přijít s ráznějším řešením. Využil umbarských přístavů k výstavbě nové flotily – a Černým Númenorejcům z Umbaru poskytl mnohé žoldnéře z Haradu, aby oslabili a v nejlepším případě zničili Arnor.
Flotila korzárů dorazila v roce 2795 k ústí řeky Šeravé, též známé jako Gwathló, a okamžitě obsadila přístav Lond Daer a zničila arnorské loďstvo na řece. Skutečný cíl vylodění se ale nacházel dále na řece: Tharbad. Tento přístav Arnor před několika lety dobyl od Vrchovců, a postupně se stával významným obchodním uzlem. Nikdo ale neočekával útok z řeky – korzáři takto daleko v minulosti nikdy nepluli. Tharbad padl rychle a korzáři tak získali kontrolu nad celou řekou Šeravou. Z dobytého města navíc kontrolují hlavní most přes řeku a mají volnou cestu do arnorského vnitrozemí.
Obyvatelstvo a sídla
Výpravě velí Černí Númenorejci z Umbaru, kteří vyplácí haradské žoldáky tvořící většinu vojska. Černí Númenorejci jsou silní lidé, kteří se považují za pravé potomky númenorejského dědictví a tvoří umbarskou šlechtu. Jejich cílem je zasadit těžkou ránu Arnoru, aby se z něj nestalo mocné království, jakým bylo na začátku třetího věku. Za hlavní místo operací si zvolili Tharbad, kde se nachází hlavní přechod přes Šeravou a je ideální pozicí pro budoucí výboje.
Haradští se boje účastní hlavně kvůli dobrému žoldu a možnému plenění, kterého si už užili, když je velitel výpravy poslal obsadit Minhiriath, a předtím při obsazení Lond Daer a osad na Šeravé. Jak se ale blížili ke Hůrce a Kraji, boje začaly být značně těžší – Arnoru se podařilo dostat na bojiště jezdecké oddíly, které v převážně travnaté planině představují pro haradskou pěchotu problém.
Kostýmy, zbraně a vůbec
Pro Umbar se vrací klasicky černá barva se zlatými symboly. Dobrým znakem je je černý šátek přes hlavu. Pokud byste hráli Černého Númenorejce, můžete na sebe naházet co nejvíce zbroje, co máte – prošívanice, kroužky, pláty i helmy vrcholného a pozdního středověku, které typicky vídáme u gondorských, se hodí i tady.
Haradští se z minulého roku nemění: jejich hlavní barvou je červená s černými symboly, případně doplněná o zlatou. Červený nebo černý šátek přes hlavu vás snadno odliší od ostatních lidí, stejně dlouhá šerpa přes pás. Celkově je možné kostým ladit na arabské nebo turecké válečníky středověku. Symbol černého hada se hodí na štít.
Celkově platí, že nejjednodušší je k červené tunice přidat šátek kolem hlavy nebo k neutrálnímu kostýmu přidat červený šátek nebo šerpu, ale samozřejmě na sebe můžete nasadit i zbroje – prošívky, kroužky i lamely. Vyhněte se evropsky vypadajícím zbrojím – ale můžete využít i jednoduché evropské helmy (např. normanské), které omotáte šátkem.
Pro Umbarské se hodí v podstatě jakékoli zbraně, u Haradu se možná vyhněte rovným evropským mečům a kuším. Pokud máte šavli, pro tuto frakci jsou ideální.
