Gondorskému vojsku a jeho spojencům se na konci minulého ročníku podařilo vybojovat z bažin a dostat se domů. Plán Černokněžného krále zasadit království zásadní ránu nevyšel a zbytky jeho vojska za Anduinou byly ztraceny. Východňanské sídlo na Henneth Anûn, kde mordorské vojsko řeku překonalo, je nyní bedlivě pozorováno z protějšího břehu posádkou Gondoru a Rohanu, aby se překvapivý útok nemohl opakovat.
Netrvalo dlouho a zprávy o konci války se dostaly i na sever od Rohanu, do Divočiny. Všechny obyvatele zprávy o míru potěšily, a to až na žoldnéřskou kumpanii původem z malého a pro náš příběh dříve nesmírně důležitého města Železný Rhûngaroth. Ta totiž měla v plánu vydat se právě na jih do Rohanu, jelikož ten byl tehdy významným místem bojů. Na takovém místě by se jistě našlo uplatnění pro nájemné hrdlořezy… Mají to ale smůlu! Tato banda, složená z Východňanů, Seveřanů, ba dokonce i trpaslíků moc nemá na světě místo. Jde o vyděděnce, bývalé zločince, zkrátka typické žoldnéře. Kde teď ale najdou obživu, když válka skončila?
Východní břeh Anduiny nikdy nebyl příliš rozvinutý, ale podle všeho se tu usadili nejrůznější lidé z východu, z Temného hvozdu i z protějšího břehu řeky, které vyhnali skřeti během jejich války s trpaslíky. Vesničky nejsou ale jediné, co se v okolí nachází. V Temném hvozdu se skrývají mnohé temné potvory. Rohanští zvědové křižují široké pláně. Ne zcela dalece vzdálené východňanské sídlo na Hennet Annûn rozšířilo svůj vliv až sem a dalo vzniknout jednoduchému hradišťátku, které je ale i tak největší vojenskou strukturou v okolí. A byl to právě posel z tohoto rhûnského hradiště, který dal žoldnéřské společnosti představu o jejich budoucnosti.
Východňanský posel jim nabídl, že pokud se utáboří tak akorát naproti přes řeku naproti Lórienu, kde sídlí elfové a dají pozor, aby se žádný elfí hraničář na druhý břeh nedostal, bude je nejen vyplácet, ale dá jim přístup k zásobám i zbraním. Velitel družiny se nenechal dlouho pobízet a s radostí tuto práci vzal. O týden později přijal i nabídku rohanských zvědů, aby je informovali o východňanském hradišti, a hned nato i delegaci od oněch elfů ze Zlatého lesa Lórienu, aby ulovili skřety, kteří elfům proklouzli. A tak, aniž by to někdo předpokládal, má vyděděná kumpanie rhûngarotských rváčů, hrdlořezů a nájemných vojáků o práci postaráno. A v okolních vesničkách je o zábavu postaráno, neboť s radostí sledují, jak žoldáci postupně získávají protichůdné mise od znepřátelených stran a oni zůstávají díky tomu ušetřeni válečnému běsnění… Tedy, samozřejmě za rozumnou cenu. Tady se žoldnéřům bude líbit.
V bitvách se letos objeví nová frakce žoldnéřů. Ta doplní už existující frakce, a dostaneme se tak na lehce půlitelný počet devíti frakcí. Žoldnéřům je ale jedno, za koho bojují, a proto budou moci v bitvách doplnit tu méně početnou stranu a zajistit tak vyrovnanější střety (a co největší žold). Pokud byste se chtěli k žoldnéřům přidat, stačí nemít nijak specificky výstřední kostým se symboly ostatních frakcí. V bitvě bude jejich příslušnost sice určena barevnými páskami, ale přeci jen člověka s gondorským varkočem si každý v bitvě splete.
