Rhûňané (v překladu Východňané) už nějakou dobu nedostávají svému jménu – jsou totiž na západ od Anduiny, a to už skoro patnáct let. I když, na západ… Podařilo se jim udržet kopce pohoří Emyn Muil na západním břehu řeky. Kdykoli se pokusili jít někam dál, reakce byla vždy stejná: Rohanští jezdci z okolí se svolali a urychleně je vyhnali zpátky do kopců.
Vojáci zde umístění upřímně moc neví, o co se v Rohanu vůbec snaží. Mnozí se vrátili, a nahradili je další žoldáci přepravení po člunech po jezeru Hithoel. Většina vojáků jsou Balchoth – lidé z úpatí Popelavých hor, ne zcela přívětivé krajiny. Dlouhá období bez jakéhokoli pokroku způsobila zvláštní úkaz: vojáci se tu začali usazovat. Z vojenského hradiště u jezera se postupně stalo malé obyvatelné městečko ukryté v kopcích. Jezero se ukázalo býti plné ryb, které je byly schopné uživit.
Po Anduině se plavili mnozí drobní obchodníci cestující od horního toku řeky až k Pelargiru u moře. Zastavovali na jezeře, a své čluny a zboží snášeli dolů k vodopádům, ale teď pro ně bylo snažší se všeho zboží zbavit hned na jezeře. Díky obchodníkům mohli vojáci utrácet svůj žold za pestřejší suroviny, než jen ryby. Obchodníci mnohdy ani nedorazili do svého zamýšleného cíle, protože Východňané od nich většinou vykoupili, co mohli, jelikož celý proces přenášení zboží u vodopádů byl náročný a zdlouhavý. Z jezera Hithoel se tak stal zajímavý obchodní uzel. V Rhûnské domovině o městečku uslyšeli dychtiví obchodníci, a na místo začali dopravovat své zboží – a se svolením velitelů výpravy si pronajali čluny, původně postavené k překonání jezera, a sami začali fungovat jako obchodníci na řece. Pochytili cizí jazyk a zvyky, a brzy se stali běžným úkazem i v gondorských přístavech. Do městečka přicestovaly i rodiny vojáků. Kdo by to nevěděl předem, nepoznal by, že městečko bylo původně vojenským ležením. Nese jméno podle jezera, u kterého se nachází, Hithoel.
Velitel výpravy Batbayar zprvu nechápal, proč se prostě nevrátí domů, ale brzy pochopil, že ať jde mocným pánům Rhûnu o cokoli, tohle je především jeho šance zazářit, a začal nenápadně podporovat praktiky svých podřízených. Část zisku z obchodu putovala samozřejmě k němu a rychle se stával bohatším, než se mu kdy snilo. Jeho důstojníci vybírali cla, organizovali nákupy a sami se postupně zbohatli.. Nebyl to vojenský život, na který byli zvyklí, ale nemuseli riskovat smrt.
Obchod se v posledních rocích rozšířil jak do blízkých rohanských osad, tak dokonce i do Aldburgu, druhého největšího města Rohanu. Král Fréáláf by něco takového nikdy nepřipustil, jelikož Rhûňané jsou mu trnem v oku, ale proslýchá se, že Třetí maršál marky zodpovědný za vojenské záležitosti na východě země, toleruje pašeráky a černý obchod, na kterém se obohacuje, ale kdo ví, co je na tom pravdy.
V roce 2795 se velitel Batbayar, ze kterého tou dobou stal v podstatě šlechtic, dozvěděl, proč ho jeho nadřízení tak dlouho tolerovali. K břehu jezera dorazila armáda od Velkého Rhûnského jezera, včetně těžkého jezdectva, a začala se dožadovat transportu na druhý břeh. Válení se v nakupených poduškách skončilo.
Zbraně, kostýmy a vůbec
Podobně jako u Haradu je hlavní barvou červená, až rudá, v případě Rhûnu je ale doplněná zlatou nebo hnědou. Celková stylizace kostýmu může odpovídat mongolskému oděvu nebo jinému východnímu stepnímu národu, jako jsou Kumáni nebo Timuridové, nebo třeba i starověcí Skytové. Můžete se inspirovat také třetím filmem, kde jsou Východňané viděni u Černé brány, ale dát takovou výbavu dohromady by bylo náročné.
Obecně se hodí čapky, šerpy a šátky na převázání dlouhého kříženého oděvu (viz níže).
Co se zbraní týče, zkuste se vyhnout rovným mečům (ale víme, že ne mnozí vlastní jinou zbraň, není to tedy nutné). Nejlepší budou šavle, tesáky, sekery nebo i palcáty a kopí. Máte-li reflexní luk, ať už dlouhý nebo krátký, hoďte na sebe šerpu a Rhûn vás přivítá se svou všeobjímající náručí.
Zbroje mohou být lamelové, zlaté šupinové nebo prošívané (převázané šerpou). Mongolské nebo jiné východní helmy asi nikdo z vás nevlastní, postačí tedy už zmíněné čapky, nebo šátky kolem hlavy. Vlastníte-li evropskou rannou helmu (lebku, normanskou, vikingskou,…), pak si můžete kolem tváře převázat červený šátek tak, aby mezi ním a helmou zbyl akorát průzor na oči nebo celou tvář.
