Frakce v bitvách (VII. ročník)

30 Bře

Každoročně vydáváme přehledové články jednotlivých frakcí, za které je možné bojovat v táborových bitvách. Letos frakce zůstávají stejné a nemyslíme, že je úplně potřeba je psát znovu jednotlivě, a místo toho tedy píšeme jeden velký přehledový článek.

(Frakce v bitvách byly vždy kromě 6. ročníku zároveň i táborovými oddíly, přičemž to, v jaké frakci bojujete v bitvách, vůbec nijak nesouvisí s tím, co můžete hrát za postavu v roleplay části tábora v Železném Rhûngarothu.)

Dohromady je frakcí osm: Gondor, Rohan, elfové z Lórienu a trpaslíci z Morie na světlé straně, a Mordor, Harad, Rhûn a Vrchovina na temné. Vyhovuje to kostýmově, protože jediná existující filmová trilogie z Tolkienova světa nastavila vysoký standard a není důvod se ho nedržet. Z filmů tu chybí Železný pas, protože náš příběh se odehrává 120 let před událostmi filmů. Oproti tomu Vrchovina nemá filmově úplně jasné vyobrazení, kromě toho, že jsou to barbaři, co si sotva mohou dovolit oblečení.

Než se pustím do detailů – pro potřeby tábora pro začátečníky naprosto stačí svůj kostým na bitvy vytvořit pomocí varkoče nebo i jen tuniky v barvách dané frakce, a cokoli dalšího je spíše pro nadšence, kteří kostýmy dělají rádi nebo mají existující kostým a chtěli by ho někam zařadit.

Pro Gondor se lehce lišíme barevným zpracováním, a namísto knižní i filmové černo-bílé jsme zvolili modro-bílou, aby nedocházelo ke záměně s bojovníkem temné strany. Pro gondorského vojáka jsou vhodné plátové i kroužkové zbroje, nebo i samotné prošívanice. Vyhněte se replikám gondorských plátových zbrojí, protože i když jsou hezké, nedá s v nich moc dobře hýbat. Z helem máte široký výběr, téměř cokoli z vrcholného i pozdního středověku se hodí: železné klobouky, lebky, šalíře, šlapy i barbuty. Filmové helmy jsou směskou právě barbuty a šlapu. Se zbraněmi není potřeba vymýšlet nic složitého – rovné meče, kopí a štíty kulaté nebo mandlové. Symbol bílého stromu je snadno rozpoznatelný a můžete ho mít na zbroji nebo na varkoči, který pro potřeba tábora sám o sobě bohatě stačí. Další možností pro Gondor je stylizovat se do ithilienského hraničáře, tedy lukostřelce s pláštěm v přírodních barvách a záložní zbraní. Gondor válčí s Mordorem a Haradem o země kolem Anduiny, o Harondor a Ithilien.

Rohanu se dostalo kostýmově vysoké pozornosti. Je inspirovaný raným anglosaským a skandinávským středověkem, případně i oblastmi v Rusku. Základní barvou je zelená, která může být doplněná o hnědou a střídmě i zlatou na symboly a lemy. Hodí se na ně kroužkové, šupinové i destičkové zbroje. Z helem je opět na výběr – cokoli z doby stěhování národů a doby vikingů. To znamená žebrové helmy, s očnicemi i bez. Na výběr je z mnohých anglosaských, vikingských a vendelských příkladů. Do raného středověku je dobré ladit i zbytek kostýmu – široké kalhoty a kabátce, a ze zbraní klasické rovné meče a kulaté štíty, nebo kopí. Dobrý základ bude i jen zelený varkoč se symbolem koně. Rohan typicky válčí s Vrchovinou, a občas se vyskytne v boji s Mordorem nebo Rhûnem.

Kostýmovat se za elfy je takové nevděčné. Elf z Pána Prstenů má odlišnou výbavu od elfů ze Zaklínače nebo Warcraftu. Například filmové zbroje, jakkoli jsou krásné a rozpoznatelné, se zpravidla budou hodit jen na Pána Prstenů, což pro někoho, kdo teprve dává dohromady kostým, není asi nejlepší možnost. To platí i pro helmy, které jsou extravagantní barbuty. Z toho důvodu bych se na místě elfího zájemce vyhnul hraní těžkooděnce a spíše se specializoval na lehce oděného lukostřelce, ke kterému se dají použít i všestrannější prošívanice i kroužkové zbroje a kostým odlišil barevně do zelené doplněné zlatou a stříbrnou, s případným symbolem elfí hvězdy. Koneckonců, hlavním rozpoznávacím znamením elfů jsou špičaté uši. Pokud byste i tak chtěli do štítovky za elfa, můžete vzít kulatý nebo mandlový štít se šavlí, nebo vzít kopí.  Elfové v našich bitvách buď brání svůj les před Rhûnem nebo posílají své sbory na pomoc ostatním zemím.

Trpaslíci mají jednu velkou výhodu. Mohou vzít jakýkoli kostým alespoň lehce v šedé barvě, dát na sebe vousy, a být okamžitě rozpoznatelní. Spíš jsou omezeni zbraněmi. Ne že bychom vám chtěli zakazovat meče, ale na trpaslíka bude určitě lepší sekera, kladivo, nebo kopí. Štíty se hodí kulaté, případně i mandlové nebo pavézy. Ze světlé strany jde o jedinou, ke které se hodí kuše. Jinak mohou vzít v podstatě jakoukoli evropskou zbroj i helmu. Trpaslíci buď bijí skřety u sebe doma, nebo se občas vypraví pomoct spojencům.

Tím se dostáváme k temné straně, která má v kostýmování jisté nevýhody – na vyšší úrovni už kostým musí být specializovanější a není natolik univerzální jako kostým stejné úrovně pro Gondor, Rohan nebo trpaslíky. Skřetí výbavu asi nepoužijete na nic jiného, než na skřeta. Arabské a východní vlivy na výstoj Haradu a Rhûnu bohužel znamenají, že u nás se moc neuplatní na nic jiného. Na druhou stranu existuje v České republice řada dřeváren, které se právě odehrávají ve Středozemi, takže nemusíte mít strach, že byste svůj kostým využili pouze na táboře. 

Začněme tím nejjednodušším, skřety z Mordoru, kteří jsou laděni do černé a hnědé. Své skřetství můžete dát najevo buď tmavými barvami na obličej, nebo maskou. Dalším dobrým stupněm je skřetí prošívanice, která vzniká postupným špiněním (umělým, tedy mořidly a laky, případně čajem nebo kávou) a našíváním dalších a dalších zpola roztrhaných kusů látky a kůže. Kdo chce skřetí kostým dát na vyšší úroveň, pořídí zbroj – a ta může být téměř jakákoli, akorát začerněná olejem a od rzi, nepravidelná a křivá. To samé se zbraněmi – cokoli, jen ať to není moc lesklé. Hodí se i luky a kuše. Namalujte na sebe červenou i symbol Sauronova oka a budete dokonalí. Skřeti bojují hlavně s Gondorem.

Vrchovina nemá dobré zastoupení ve filmech. Podobně jako Rohan je můžete stylizovat do doby stěhování národů a raného středověku, ale chudší verzi: žádnou mosaz na zbrojích, obyčejné jednobarevné kalhoty a tuniky do hněda. Sem tam nějaká kožešina se také bude hodit, ale nezapomínejte, že hrajeme v létě. Jejich symbolem je zlatá vrána na hnědém podkladu. Ze zbraní se hodí sekery, kulaté štíty, kopí, případně i rovné meče nebo luky. V bitvách bojují v podstatě výhradně s Rohanem.

Dále máme Harad, stylizovaný do Arabů a Turků. Hlavní barvou je červená nebo rudá a černá. Symbolem je had. Nikdo z vás asi nehodlá v budoucnu larpit blízkovýchodní vojáky ze 13. století, a proto je nejjednodušší vzít obecně červený základ z kalhot a tuniky, dát na něj zbroj a helmu dle vlastního výběru, kolem helmy smotat sčerný nebo červený kruh a přes tvář dát šátek, případně rovnou smotat šátek kolem hlavy a tváře (např. jako palestinský keffiyeh). Ze zbraní se stačí vyhnout kuším a rovným mečům (nejlepší budou šavle a luky). Štíty se nejvíce budou hodit asi kulaté. Harad válčí s Gondorem o Harondor.

A pak tu je Rhûn, který doporučujeme stylizovat do Mongolů nebo Kumánů. Opět hlavní barvou je červená a rudá doplněná zlatou. V místních končinách se vyskytují lamelové zbroje, které by se dobře využily právě tady. Jinak se opět můžete vyzbrojit dle vlastní vůle, akorát se asi vyhněte plátům a pozdně středověkým helmám. Z evropských helem se mohou hodit například obyčejné lebky nebo jednoduché helmy žebrové. Rhûnský kostým se dá dobře doplnit o čapky, šátky a šerpy kolem pasu (nenosí ale turbany). Vínovo-zlatým těžkooděncům od Černé brány se raději vyhněte, pokud se opravdu nechcete pustit do velkého projektu. Do boje se pouští zejména s elfy a Rohanem, ale spíše působí jako doplňkové oddíly.

Bitvy probíhají za účasti všech frakcí. Vybere se místo dění, kde mezi sebou válčí dvě frakce, a zbytek se boje účastní jako doplňkové oddíly. Je to nejlepší možné řešení pro to, aby si všichni mohli zahrát své oblíbené frakce.

Boj a bitvy

A jak vůbec probíhá boj? Jak bojovat? Obecně se bojovníci řadí do několika skupin: na štítaře, kopiníky, střelce a obíhače.

Štítaři jsou základem všech bojů. Štítová linie, kterou vytvoří, umožňuje ostatním vůbec fungovat. Bez nich by se lukostřelci neměli kam schovat, kopiníci by rychle byli zastřeleni a obíhači by neměli co obíhat. Proto, pokud můžete, zvažte boj ve štítové hradbě, jelikož je skutečně nejdůležitější částí bitev – a štítů máme na půjčení dost. Štítaři mají zastoupení ze všech frakcí, nejméně ale od elfů a Haradu.

Kopiníci jsou většinou součástí štítové hradby, ve které jsou těmi, kdo mají nejlepší možnost, jak zranit někoho v nepřátelské štítovce. Z toho důvodu jsou hlavním cílem střelců. Kopiníci musí být aktivní, protože většinou je jejich počet na obou stranách vyrovnán a nečinnost oslabí celou stranu.

Střelci fungují zpravidla jako podpora. Čím déle trvá boj, například pokud ani jedna štítovka nedokáže porazit tu druhou, tím lépe pro střelce. Hlavním cílem střelců jsou kopiníci, a když ti nejsou k dispozici, pak štítaři, kteří si nekryjí nohy. Pokud se k nim ale dostanou obíhači, většinou rychle pomřou, protože mnohdy kvůli toulcům ani nemohou dobře utéct. Proto je dobré mít záložní zbraň pro tyto případy nebo když jste bez šípů a potřebujete se zásobit. Největší zastoupení mají od elfů a od Haradu.

A nakonec obíhači. Tím mohou být bojovníci se dvěmi jednoručkami, obouručkou (i když ti mohou působit i kolem štítovky), jednoručkou a pukléřem nebo jen jednoručkou. Jejich úkolem je zvítězit nad obíhači nepřítele a vpadnout štítovce do zad nebo na křídlo. Pokud jich je příliš mnoho, bitvy jsou mnohdy více chaotické, než je zdrávo, proto uvažte nad půjčením štítu – je vždycky lepší mít štítaře než obíhače, protože štítař může zastat obíhačovu roli, ale ne naopak.

Když všichni chápou své role, velitel, tedy člověk s nejvyšší plicní kapacitou, rozdá své rozkazy a doufá v nejlepší.

Malcolm