Lidé z Dol Amrothu

4 Úno

Knížectví Dol Amroth je sice částí Gondorského království, ale těší se vysoké míře autonomie. Nachází se na jihu Gondoru na poloostrově Belfalas ve stejnojmenné zátoce. Taktéž drží ostrov Tolfalas v ústí Anduiny.

Samotné město se nachází na západním výběžku poloostrova, jehož šíje je chráněna mohutnou hradbou. Útok na ni by mohly úspěšně podniknout jenom ty nejsilnější armády temna. Nicméně stále je možné město napadnout z moře, o což se mnohokrát pokusili umbarští korzáři. Mocná gondorská flotila, která je pod dolamrothským velením, tomuto doposud zabránila. To ale korzárům nezabránilo útočit na hůře bráněné přístavy. Tolfalas dokonce nyní čelí umbarské invazi, jejímž cílem je ostrov obsadit a odříznout knížectví od jeho pozic v ústí Anduiny a získat pozici pro další útoky.

Obyvatelstvo Dol Amrothu je vpravdě unikátní. Město bylo založeno Númenorejci*, kteří zde doteď tvoří většinu populace. Místní se snaží zachovat čistotu své krve a nemísí se s obyčejnými lidmi. Dol Amroth je jedno z mála míst, kde tento hrdý národ přežil. Narozdíl od běžných lidí Středozemě se dožívají až 250 let. Jsou to nejlepší harfisté v celém Gondoru, možná nejlepší vůbec, s výjimkou elfů. Dolamrotská těžká jízda prý také není špatná, ačkoli se ani zdaleka nevyrovná úrovni jejich hry na harfu.

*) Númenorejci ve Středozemi, kteří se po pádu Númenoru nepřidali k Sauronovi, se dnes nazývají Dúnadani.

Vůdce frakce: Eledhil, šestnáctý kníže. Zvláštností následnictví v této zemi je, že trůn není dědičný, knížetem se stává výherce harfového turnaje a Eledhil ten poslední vyhrál zcela bezkonkurenčně. Naštěstí je také zdatný válečník, zejména skvělý námořní vůdce.

(Pozn.: Trůn je samozřejmě dědičný, jen náš drahý pan pisatel testuje odolnost vůči fake news.)

Hlavní barva: světle modrá
Vedlejší barva: stříbrná
Symboly: labuť, křídla, labutí loď

Kostýmy, zbraně
Celková stylizace je velice podobná Gondoru. Zbroje používají prošívané, kroužkové i plátové, přes které nosí modrý varkoč se stříbrnou labutí na hrudi. Jejich štíty jsou typicky erbovní, na kterých se dobře vyjímá symbol labutě nebo křídel. Běžně používají rovné meče a kopí (jako vždy budou povolena jen těm, kteří jsou hodni).

Nedá se říci, že by jejich vojáci byli známi pro střelce, proto ti, co se bojí bojovat zblízka, by měli raději zvolit jinou světlou frakci, jako je Gondor (Ithilienští hraničáři). (Pozn.: Knížectví samozřejmě střelci disponuje, ale nemá jich mnoho.) Do Dol Amrothu bychom chtěli nasměrovat zejména ty z vás, co rádi bojují ve zbrojích pěkně ve štítovce jako těžká pěchota.